Rozhovor: Kruhové tréninky pro děti v rámci projektu Děti na startu

Celorepublikový projekt Děti na startu je projekt všeobecné pohybové přípravy dětí ve věku 4-9 let, zaměřený na rozvoj základní pohybové motoriky, koordinace, obratnosti, rychlosti a síly. Cvičení probíhá jako kruhový trénink, a to na čtyřech stanovištích, na nichž děti trénují atletiku, gymnastiku, míčové dovednosti a motorická cvičení. Stanoviště lze během školního roku upravovat a zaměňovat za různé sportovní disciplíny, tak aby si děti mohly vyzkoušet i širokou škálu aktivit. Detaily o projektu popisuje jeho hlavní manažerka Jitka Literová.

Projekt Děti na startu vznikl v roce 2012, letos tedy oslavuje desáté narozeniny. Jak probíhají oslavy? Bilancujete?

Ano, letos máme výročí deset let fungování projektu v rámci ČR. V průběhu let se až do dnešního dne zapojilo 326 sportovních středisek a 30 312 dětí, z toho je 16 046 dívek a 14 263 chlapců. Pandemie covidu-19 bohužel přispěla ke snížení počtu zapojených sportovních středisek, ale i tak s námi většina z nich je celých deset let. Nová střediska vznikají většinou po školeních, která pravidelně organizuje Český svaz aerobiku a fitness (Fisaf.cz).

Co pro vás bylo při organizace projektu Děti na startu největším překvapením?

Jednak nadšení dětí, kterým tato forma tréninku vyhovuje. Děti baví, že jsou každou chvíli na jiném stanovišti, kde se věnují jiné formě aktivity. Dále velký zájem rodičů. Ze zkušeností z vlastního klubu na Kladně mohu potvrdit, že každoročně spouštíme přihlášky na další školní rok vždy už v červnu a během týdne máme všechny hodiny obsazeny včetně náhradníků. Od rodičů máme skvělou zpětnou vazbu. A pak nás těší i zpětná vazba od samotných sportovních klubů, kam děti po absolvování 2-3 let v projektu přecházejí – slýcháme že jsou děti na specializovaný trénink skvěle fyzicky i pohybově připravené. Máme ale v projektu i děti, které nechtějí ani po třech letech odejít a zůstávají. Tady bych podotkla, že se jedná o děti, které nechtějí do žádného sportovního klubu, nemají představu o konkrétním sportu, ale chtějí se hýbat a sportovat.  

Jak na tom jsou pohybově děti od čtyř do devíti let, pro které jsou lekce primárně určeny, před začátkem trénování  ?

Děti bohužel, často nemají žádné pohybové návyky. Neumí dobře chodit ani běhat. Pohyb jim není  přirozený. Mohou za to do jisté míry i rodiče, kteří jsou přehnaně citliví, co se týče pohybu svých dětí nebo vnoučat. Často slýchám: “Neběhej, pozor, upadneš, nelez tam, spadneš, …” 

V čem vidíte největší překážky nebo nedostatky ve vztahu dítě a sport?

Základ je v rodině. Nemám pocit, že by děti se děti nechtěly hýbat, ale jejich vzorem jsou rodiče. Školka nebo škola může děti částečně motivovat, ale to je málo. Vztah k pohybu musí mít kořeny v rodinném zázemí. Také jsem si všimla, že jsou děti málo zvyklé se přirozeně hýbat v průběhu dne – chodit pěšky, jezdit na kole. Všude je někdo vozí autem. Když se zeptám na tréninku dětí, kdo přijel na kole nebo přišel pěšky, zvednou ruku max. dvě děti. Často se děti taky neumí sami zabavit, protože jim pořád někdo říká, co mají dělat. Když je pak rodiče pošlou na hřiště, za chvíli děti neví, co mají dělat.  

Co dnešní děti z vašeho pohledu na kruhových trénincích nejvíce zaujme – atletika, gymnastika, míčové hry?

Já si myslím, že když se správně nastaví tréninková činnost na stanovišti, děti pak baví téměř cokoliv. Z mého pohledu také záleží na pohybových schopnostech a  dovednostech každého dítěte, a to je právě i cílem projektu Děti na startu a také úkolem trenérů, aby pak podle toho, k čemu dítě inklinuje, v čem vyniká, doporučili rodičům vhodnou sportovní aktivitu, při níž bude dítě spokojené a bude se mu dařit.

Ilustrační foto
Komentáře